Bágl do porodnice

Prosím tě, tohle fakt nepodceň! Klidně jí měj sbalenou už ve třicátým tejdnu, protože nikdy nevíš. Když to neuděláš, bude to na chlapovi, mámě, tchýni nebo kámošce, aby ti zpětně tašku s věcma dovezli. A věř, že ani v jednom případě to nedopadne dobře. Takže - sbal si potřebný a dej to za dveře. Ne do skříně, ne do komory...za dvěře. A řekni mu to - "Táto, tady je ta taška, co vezmeš, až pojdem. Posloucháš mě? Zopakuj, co jsem ti říkala..." Však víš.

PS: důležitý upozornění - pokud tou dobou odjíždí další dítě na tábor nebo chlap na pracovní cestu, udělejte visačky. Spacák, ani tři kusy boxerek, na poporodním fakt neoceníš.

Kopie Souboru Kopie Souboru Img 20200902 113513 | Náš Dáreček

Takže, ženo. Jdeme na to. Co budeš a nebudeš potřebovat v porodnici (psáno subjektivně matkou po dvou porodech):

 – Jídlo! Vem si hodně jídla! To nemocniční je většinou hnusný, nebo rozhodně ne to, na který máš zrovna chuť. A do kantýny se ti první den fakt nebude chtít. Vlastně to ani nedáš. Takže jídlo a pití. Teda jestli nemiluješ horkej čaj neidentifikovatelný chuti.

Kilku a župan si klidně sbal, ale asi ani jedno nevyndáš. Dostaneš totiž zcela asexuální hadřík s logem nemocnice a k němu druhej, takovej instalatérskej, přehoz. Nakonec ale budeš ráda. Protože z tebe poteče prvních pár dní krve jak z vola a aspoň si nezasviníš svoje oblečení. A nepomůžou tomu ani dvě mega dlouhý a mega tlustý vložky narvaný v síťovanejch kalhotkách nataženejch až pod prsa. Jiný hadry asi fakt nepotřebuješ. Strávíš celou dobu v pytli s logem nemocnice. Když ho zasviníš, hodíš ho do připravenýho koše na chodbě a vezmeš si tam vedle z komínku další nový. A jestli si říkáš, že nestojíš o to, aby tě táta viděl tak hnusnou, tak si uvědom, že tě viděl při a po porodu. Je připravenej na všechno. A určitě pro něj nejsi hnusná. Jsi pro něj teď krásnější a šikovnější než kdykoli před tím. A hlavně, bude mít kocovinu jak sviňa.  Je chudák rád, že je rád.

Toaleťák! ten v tý tašce několikrát překontroluj a dej si tam rovnou ještě druhou roli. Spotřeba bude velká. Teda ne na “to”. S tím asi první den dva nepočítej, na to nesebereš s těma stehama odvahu. Ale na tu krev a zbytky dělohy, co z tebe budou odcházet, na to budeš ty roličky potřebovat. V tomhle případě platí – lepší víc než míň.

– Vem si bačkory, ty fakt nezapomeň. I když ráda chodíš bosa, sestřička to ráda neuvidí.

Sluchátka! pokud budeš mít otravnou spolubydlící na pokoji, je to to jediný, co tě může zachránit od těch nekonečných žvástů. 

– Nezapomeň na ručník (ideálně ne bílej).  Vlastně rovnou tři. Jeden po umývání rukou, jeden na vlasy a obličej a ten třetí na zbytek toho bolavýho těla. A mejdlo si sbal. Na ruce na umyvadlo a pak sprcháč. A samozřejmě kartáček na zuby a pastu. Minimálně druhej den si na ty dvě nejvěrnější věci vzpomeneš a sebereš sílu jít je provětrat. 

Vložky. Ne takový ty normální, co sis brala při prvních měsíčkách, než si pochopila, že se s nima nedá existovat. Ale poporodní vložky! To je kategorie, která je velmi, velmi specifická. Prvně se jim budeš smát, pak s nima budeš bojovat a nakonec se k nim budeš modlit. Kup minimálně dvě balení. Vážně. 

Vložky do podprsenky. Další důležitá věc. Ať nechodíš s koláčema na tý sexy košilce s orazítkovaným logem a nelepí se ti k prsům. 

– Když jsme u těch prsou, kup si krém. V lékárně ti poradí jakej. Rozpraskanejm bradavkám vážně uleví. Většinou sestry v porodnici doporučujou Bepanthen, kterej využiješ i pro prcka na opruzeniny. Ale záleží na tobě, co si na bolavý prsa vybereš.

Síťovaný kaťata: Soooo cute. Soooo sexy. Až tě v tom chlap po porodu uvidí, už nebude chtít žádnou jinou. Ale účel splní. Narveš tam ty dvě mega vložky vyskládaný za sebou od pupku až po žlábek zadku. Nebudeš se v nich s tím vyfouklým balonem škrtit a taky skvěle větraj. A ty chceš aby větraly! Vem aspoň pět kousků, ať se s tím nepereš v tom umyvadýlku a nesušíš po všech čertech. To nechceš. 

Jo a prosím tě, v tomhle případě je investice do dražších spoďárů fakt zbytečná. Koupíš je za pár desítek korun, ale i za pár stovek. A v obou případech skončí po tom, co udělají krátkou službu, úplně ve stejným, hnusným, stavu v koši. Takže tady to je jedinej případ, kdy investovat víc peněz do kalhotek fakt nedává smysl.

– Vem malýmu pleny. Když zapomeneš, budeš muset žebrat u sester a dávat do zástavy svoje šperky. Dobře, přehnaný, ale dost neradi je půjčujou a hlídají si, abys je brzy vrátila. Většinou. Takže vem celý balení. Spotřeba bude velká. To teprve budeš koukat, co ten malej uzlík dokáže za velký věci!

-A taky dvě balení vlhčených kapesníčků. Popravdě je budeš potřebovat i pro sebe. Až nebudeš mít sílu, odvahu nebo čas jít do sprchy. Prvně nebudeš mít sílu, pak tu odvahu. Protože celkem jistě budeš zašitá. Buď dole, nebo na pupku. Obojí se fakt bojíš ukázat tlaku sprchy. I když je to nutný a sestry tě tam budou nutit, kvůli pročištění ran. Ale bát se budeš. I když se ti nakonec v tý sprše po prvním zasyčení bolestí neskutečně uleví a budeš si připadat jak znovuzrozená. Asi na deset minut. Ale půl království za ně. 

– Tak vem prckovi bavlněný pleny. Na utírání zvratků, na odkrknutí, ale i na tvoje prsa. Prostě bavlněných plen není nikdy dost. 

– Jako můžeš si vzít hřeben, gumičku, řasenku, odličovač, olejíčky, parfémíčky…ale když to zapomeneš doma, chybět ti to nebude. Možná ta gumička na ty masťnáky, až půjdeš z porodnice domů. 

Mobil a nabíječka. Jasná věc. Jednak se budeš chtít všem chlubit, druhak ti bude smutno. A pak je tu možná ta spolubydlící, kterou potřebuješ přehlušit muzikou. Nebo třeba apkou „můj rozhlas“. Pokud máš ráda mluvený slovo, povídky, příběhy, rozhovory, reportáže – ideální. 

-Na knížku můžeš asi rovnou zapomenout. Nebudeš mít na ní čas ani chuť. Budeš furt zírat na to malý stvoření, co jsi před pár dny vytlačila na svět. Pravda je, že první den bude malej ještě vyřízenej ze svýho ántré a bude skoro furt spát. Ale to ty taky. No a pak už ti začne kolotoč. Nicméně, jestli jsi knihomolka, stejně už jsi knížku sbalila dřív, než kartáček a vůbec ji na tomhle seznamu nepotřebuješ. 

Igelitku na špinavý věci. A že jich bude. 

Oblečení pro prcka ti dají. Vlastně se budou tvářit divně, když mu dáš svoje z domu. Takže to brát nemusíš. Když si ho zadělá, dostaneš nový. Nebo bude ležet na stejným místě, jako čistý věci pro mamky. Ani zavinovačku brát nemusíš. Tu taky dostaneš. Ale na cestu domů budeš oblečení potřebovat. Ideálně velikost 56 až 62. Radši ale 62. Lepší větší než menší. Bodýčko, dupačky, kabátek, čepičku, možná rukavičky na poškrábání obličeje. Ale bez těch se obejdeš. Za tu krátkou cestu domů se těma malejma pařátkama omotanejma pásama autosedačky nestihne moc zřídit. Ano, a taky ať pak táta vezme do porodnice autosedačku a teplou kombinézu, jestli je zima. A ty si před odchodem domů nabij ten mobil. Ať si ty dva můžeš před porodnicí spolu vyfotit. Na památku. Ten odchod z porodnice bude úžasnej i děsivej. Přijde táta, na kterýho ses tolik těšila, přijde svoboda bez neustálýho řádu a komandování sester. Ale taky přijde obava, že teď to musíš zvládnout sama. Bez nich. Ber těch chytrejch rad. Ale ty to zvládneš. Jsi máma. Nejvíc nejlepší máma. Milující máma. Instinkt a láska tě povedou. A jestli ne, jestli máš fakt pocit, že to nedáš, tak si to nenechávej pro sebe a neužírej se tím. Nejsi řádná stvůra. Stává se to spoustě ženskejch. Koukni tady.

– Nezapomeň na doklady! Ideálně do speciální taštičky, obálky si je vem. 

Doklady:

Přibal je buď do báglu. nebo je nos raději v kabelce. Určitě pár dní před termínem se to může vyplatit. Protože nikdy nevíš, kdy se prcek rozhodne vám říct svý: „Ahoj, tak jsem tady!“

Budou je po tobě chtít hned jak vstoupíš do porodnice. A je jedno, v jakým budeš stavu. Jestli budeš vtipkovat, nebo skučet s podlomenýma kolenama bolestí. Oni budou chtít řešit tvoje doklady. 

Budou se tě ptát. Na všechno. Často opakovaně. Na nesmysly, který většinou ani nevíš, protože si je nikdy nepotřebovala vědět, nebo si to prostě nepamatuješ, ale oni se rádi ptají: 

… tvoje případný nemoci, léky co bereš, jaký operace jsi kdy měla, první menstruaci, jakej průběh mělo předchozí těhotenství a porod, jaký máš alergie, jakej je zdravotní stav otce malýho, jakej je zdravotní stav rodiny, máma, táta, děda, babička, (strejda Jarda a teta Vlasta, jakou mají barvu kartáčku … ). Prosím tě, napiš tohle na kus papíru a dej to k dokladům. Ať si to případně přepíšou do toho svýho počítače a nemučej tě. Ale stejně to asi skončí tak, že se tě budou donekonečna ptát, zatímco ty za přivřenejma dveřma budeš čůrat do kalíšku a pak sbírát síly jít zpátky na to lehátko na výslech. Tak ať to máš aspoň předem zjištěný a neprotahujete to tam. 

Ale to dáš. Jako porodit stejně musíš, žejo. 

Takže, nezapomeň:

  • Občanku, kartičku
  • kartičku zdravotní pojišťovny
  • rodnej list
  • oddací list (stačí kopie)
  • jestli jsi čerstvě rozvedená, tak i platnej rozsudek o rozvodu.
  • těhotenskou průkazku (tu ti seberou a už ji nikdy neuvidíš. Jestli chceš mít něco na památku, tak si to ideálně už teď vyfoť)
  • všechny ty zmuchlaný papíry od doktora, určitě nějakej z nich budou děsně potřebovat
  • souhlasný prohlášení o jménu dítěte
  • jestli nejsi vdaná, tak i souhlasný prohlášení rodičů o otcovství, kvůli kterýmu jste s chlapem potupně tvrdli na matrice (a jestli ještě netvrdli, tak mazejte tvrdnout).

Váš osobní profil pomůže s výbavičkou a uchová vaše vzpomínky

Seznam vysněný výbavičky můžete sestavit a sdílet s blízkyma v případě, že si založíte osobní profil. Poslouží  jako informační kanál, ale taky jako vaše hezká vzpomínka na tohle výjimečný těhuobdobí. Mrkněte na to, jak vypadá…